HISTORICKY VÝZNAMNÉ MÍSTO

Nacházíte se v obci Loučky, na místě nejen krásných výhledů, ale také důležitých historických událostí.

Jsou to události úzce spjaté s dějinami Jednoty bratrské. – starobylé české reformační církve, která dala naší zemi a světu takové osobnosti, jako jsou Jan Blahoslav, Jan Jessenius, Jan Amos Komenský a mnohé další. Jednota bratrská byla založena v roce 1457. Zasloužila se o rozvoj vzdělanosti pro široké vrstvy obyvatelstva, zdravotnictví a sociální péče nebo o významné rozšíření knihtisku. Blahoslavova Gramatika, jím sestavené české zpěvníky (kancionály) a vydání Bible Kralické bylo zásadním přínosem pro zachování Českého jazyka v „době temna“. Dalším znakem typickým pro Jednotu bratrskou byla neobyčejná aktivita v řemeslech a rozmanitých dovednostech. Tento přístup Jednota v pozdějších stoletích nesla s sebou do dalších zemí světa, kde se znovu a znovu zasazovala o rozvoj vzdělanosti, řemesel, schopností jednotlivých lidí či komunit a zachování původních jazyků.
Pečeť Johanky z Krajku a jejího manžela na listině z roku 1503. (vlevo) Foto: SOkA Ml. Boleslav, Archiv města Ml. Boleslav, sign. IAa10,
Václav Budovec z Budova, portrét od Josefa Scheiwla. (vpravo)
Foto: Jednota bratrská v obrazech, 1957


Vraťme se k výhledu z této lavičky: Přímo pod Loučkami se otevírá pohled do údolí řeky Jizery a můžeme odtud vidět nejen na Turnov, ale až do Mnichova Hradiště, a  kdyby Mladá Boleslav a Benátky neležely za kopečky, bylo by vidět i je. A to je přesně ten kraj, kde v 15. a 16. století vládli zbožní páni z Cimburka, Šelmberka a především vdova Johanka Krajířka z Krajku, která sídlila na zámku Hrubý Rohozec (v pohledu z lavičky přímo pod námi). Díky nim mohla být tato oblast významným střediskem práce Jednoty bratrské. V pohledu na Mnichovo Hradiště (vpravo od hřebenu na levé straně), nemůžeme nevzpomenout Václava Budovce z Budova, předbělohorského politika, spoluautora Rudolfova majestátu (r. 1609) a jednoho z 27 popravených českých osobností. Po nešťastné bitvě na Bílé hoře v roce 1620 a staroměstské exekuci roku 1621 museli všichni svobodní lidé nekatolického vyznání naši zemi opustit, pokud svou víru nechtěli zradit. Vpravo za ovocnými sady (při pohledu z lavičky) se nachází obec Besedice a nad ní leží známé skalní bludiště Kalich, kde se konala tajná shromáždění těch, kteří nemohli odejít do exilu.
Sbor Jednoty bratrské v Turnově na počátku 20. století.  Foto: Archiv JB

O sto let později, v památném roce 1727, byla Jednota bratrská obnovena. Za jejím obnovením stáli exulanti z naší země, především z Moravy, kteří tajně s celými rodinami uprchli do Saska a založili městečko Herrnhut (Ochranov), kde Jednota znovu ožila. Krátce na to mnozí tito lidé vyšli jako misionáři do celého světa (Střední a Jižní Ameriky, Grónska, Severní Ameriky, Afriky, Pobaltí, Ruska, Indie atd.). Protože velká část exulantů pocházela z Moravy, je Jednota bratrská ve světě nazvána Moravian Church.
Jan Dušek mezi dětmi (vlevo). Foto: Archiv JB. František Hořák v uniformě (vpravo). Foto: Obec Loučky

Do naší země se mohla vrátit až ve druhé polovině 19. století po tzv. Protestantském patentu (r. 1861). Obnovená Jednota začala svou práci v okolí v roce 1897 (Turnov) a přímo v Loučkách v roce 1920, kdy byl na zdejší školu vyslán jako učitel náboženství Jan Dušek (na fotografii mezi svými žáky). Později se stal kazatelem. Za druhé světové války se členové Jednoty v Loučkách aktivně účastnili odboje. V této souvislosti v roce 1943 zaplatil cenu nejvyšší významný loučský řídící učitel František Hořák (na fotografii). Duškova mise byla úspěšná, v roce 1944 byl v Loučkách ustanoven sbor Jednoty bratrské s 533 členy.
Na tomto místě měl stát sborový dům Jednoty bratrské dle tohoto návrhu od arch. F. Dvořáka. Foto: Archiv JB

V současnosti Jednota bratrská pracuje na řadě míst napříč Českou republikou. Provozuje pro veřejnost komunitní a rodinná centra, kluby a podpůrné služby pro mládež i seniory. Opět zakládá střední, základní a mateřské školy a poskytuje sociální a zdravotnické služby. Ve prospěch těchto aktivit rozvíjí podnikání. Nejhustší síť její činnosti je právě v Libereckém kraji. Proto také Jednota bratrská zřizuje na tomto území pietní místo, jako vzpomínku na své pracovníky, kteří nás již předešli do „horního sboru“, jak od pradávna nazývali nebe členové Jednoty bratrské.